Představte si, že se vám podaří rychleji vrátit ke sportu po zranění nebo že ulevíte bolestem zad bez léků. To není sci-fi, to je reálná možnost díky tejpování. Barevné pásky už nejsou jen záležitostí profesionálních sportovců. Spousta lidí dnes tejpuje – běžci, maminky po porodu i lidi v kancelářích s bolavými rameny. Tahle metoda je jednoduchá, účinná a zvládne ji skoro každý. Čím vlastně tejpování je, jak funguje a co všechno díky němu můžete zvládnout sami doma nebo v tělocvičně? V článku najdete nejen odpovědi, ale i triky, tipy a reálné zkušenosti, které vám mohou ušetřit spoustu trápení a zbytečných návštěv lékaře.
Tejpování není žádný nový módní výstřelek. Poprvé se o něm pořádně začalo mluvit v 70. letech v Japonsku, kde chiropraktik Kenzo Kase hledal způsob, jak podpořit uzdravení pohybového aparátu šetrněji než klasickými ortézami. Původně určené čistě pro sportovce, našlo tejpování rychle cestu i k běžným lidem s bolestmi zad, svalů a kloubů. Už v 80. letech se začaly objevovat první barevné tejpy a světová atletická špička rychle pochopila, že tahle páska má něco do sebe. Dnes najdete tejpy nejen ve výbavě fotbalistů a sprinterů, ale třeba i u zdravotníků na dětských odděleních nebo u fyzioterapeutů starajících se o seniory.
Základní princip je až překvapivě jednoduchý – elastická páska lepená na kůži dokáže jemně nadzvednout podkoží, čímž zmírňuje tlak na drobné nervy a cévy v postižené oblasti. Tím podporuje odtok lymfy, lepší prokrvení, snižuje bolest a pomáhá tělu hojit se rychleji. Zajímavé je, že původní studie Kenza Kaseho ukazovaly výrazné snížení otoků u pacientů už po pár dnech použití, což v té době působilo téměř zázračně. I dnes, po padesáti letech, patří tejpy i bez složitých mechanismů mezi nejčastější pomůcky v rehabilitacích napříč celým světem.
Tejpování využívá i faktory jako neurologickou odezvu svalů a šlach během pohybu. Správně aplikovaná páska stimuluje povrchové receptory a mozek pak lépe koordinuje pohyb a držení těla. Takže nejde jen o "zalepení" bolesti – tejpy leckdy učí tělo správně se hýbat. To ocení hlavně sportovci s chronickými problémy, třeba běžci s přetíženými koleny nebo maminky s diastázou břišních svalů po porodu. Podle údajů České asociace fyzioterapeutů se tejpování jako podpůrná metoda využívá už ve více než 70 % českých rehabilitačních zařízení.
Jedna zajímavost: i když bývá tejpování označováno za “jen placebo”, existují studie, které ukazují objektivní zlepšení rozsahu pohybu i pokles bolesti. Není to zázrak na počkání, ale výborná podpora k pohybu – a kdo jednou vyzkoušel, ten většinou opakuje. A právě proto má tejpování pevné místo vedle masáží, cvičení a fyzioterapie.
Ztratit se v sortimentu tejpů není tak těžké. Na první pohled vypadají všechny podobně: barevná páska v roli, samolepicí, lehce pružná. Ale jakmile se ponoříte do detailů, zjistíte, že rozdílů je víc, než se zdá. Ta největší dělící čára vede mezi klasickým sportovním tejpem, který je pevný a nepruží (taky se mu říká "rigidní tejp"), a moderním elastickým tejpem známým spíš pod označením kineziotaping.
Rigidní tejpy najdete hlavně u sportovců jako prevenci výronů nebo fixaci prstů, kotníků a zápěstí. Tuhle pásku nepřetáhnete – právě její tvrdost drží kloub ve stabilní poloze. Klasickým příkladem jsou tejpované kotníky fotbalistů nebo hokejistů při zápase. Nevýhodou je, že omezuje pohyb, a tudíž se nehodí na dlouhodobé nošení mimo trénink či závod.
Naopak kineziotaping je elastický, pružný a člověk o něm skoro neví. Vynalezený Kenzo Kasem má v sobě bavlnu a lepidlo citlivé na teplo lidské kůže. Při nalepení se tejp lehce roztáhne a následně „pracuje“ spolu s pohybem svalů – takže uživatele nijak neomezuje. Jeho schopnost přizpůsobit se tělu mu zajišťuje oblíbenost i u lidí s citlivější pokožkou nebo tam, kde by klasická ortéza spíš překážela. Dnes existují varianty pro děti, hypoalergenní druhy a také tejpy s různými vzory, které mají zpříjemnit nošení nejmenším pacientům.
Na trhu najdete i další speciální druhy: voděodolné tejpy pro plavce a triatlonisty, tejpy s vyšší elasticitou pro dynamické aplikace, nebo tejpy s extra silným lepidlem určené na chlupaté části těla – třeba na lýtka cyklistů, kde běžný tejp snadno sklouzne. Zásadní je vždy volit tejp podle účelu – na fixaci, podporu svalů anebo drenáž otoků.
A jestli vás zajímá, proč jsou tejpy tolik barevné, odpověď překvapí. Zpočátku šlo čistě o psychologii: pastelové barvy měly uklidňovat, tmavé zase dodat pocit síly. Dnes už mají barvy hlavně marketingový význam a na léčivý efekt nemají přímý vliv – klidně zvolte pásku podle nálady, bez obav z výsledku.
Typ tejpu | Hlavní použití | Vlastnosti |
---|---|---|
Rigidní tejp | Fixace kloubů | Pevný, nepružný, krátkodobé použití |
Kineziotape | Podpora svalů a úprava pohybu | Pružný, pohodlný, dlouhodobé nošení |
Voděodolný tejp | Plavání, dlouhé závody | Elastický, odolný, lepí i při potu |
Hypoalergenní tejp | Děti, alergici | Netoxická lepidla, minimalizuje podráždění |
Extra silný tejp | Chlupaté části těla | Silné lepidlo, vysoká přilnavost |
A když se ptáte na finance, ceny základních kineziotejpů se většinou pohybují od 80 do 200 Kč za balení. Investice do kvalitního tejpu se vyplatí – lepší páska vydrží i několik dní, neodlepuje se a nedráždí kůži.
Nepodceňujte základ – správné tejpování není žádná alchymie, chcete-li ale efekt, bez pečlivosti to nejde. Jenom nalepit pásku na bolavé místo nestačí. Tejpování začíná u přípravy kůže. Kůže by měla být čistá, suchá a bez krémů. Chloupky mohou snížit přilnavost lepidla, proto je někdy potřeba místo oholit nebo aspoň zastřihnout. V létě pozor na opalovací krémy, tejp na nich moc nedrží.
Stříhejte tejp vždy kulatými rohy – prodlouží se tím životnost, protože ostré rohy se rychleji odlepují. Délku odměřujte v klidovém napětí, nikdy tejp předem nepřepínejte až na maximum. Standardně se doporučuje pružnost tejpu 10–20 %, s výjimkou pevných fixačních aplikací, kde je potřeba dosáhnout větší stability. Pokud si nejste jistí, raději začněte s menším napětím. Tejp má pomáhat, ne omezovat nebo škrtit – proto by pod ním nikdy neměla zbělet kůže ani by neměl tahat při každém pohybu.
Existují tři nejznámější techniky aplikace: I-tejp, Y-tejp a X-tejp. I-tejp je obyčejný pásek, vhodný třeba na natažený sval nebo bolest podél páteře. Y-tejp umožňuje obejmout sval nebo kloub, takže se hodí na rameno nebo stehno. X-tejp se nejčastěji lepí přes křížení svalových skupin nebo kloubů, například na zápěstí nebo koleno. Vždy je důležité vědět, jakým směrem sval nebo šlacha vede, a podle toho tejp nalepit – pro podporu svalů od začátku ke konci, naopak pro zmírnění bolesti či otoku se tejpuje v opačném směru.
Tělo vám řekne, jestli tejp funguje správně – při správné aplikaci by mělo dojít k úlevě bolesti, většímu rozsahu pohybu nebo rychlejšímu odeznění otoku. Pokud máte pod tejpem pocit pálení, štípání nebo se objeví vyrážka, tejp ihned odstraňte. Není normální, aby tejp dráždil kůži nebo ji dusil – specializované tejpy pro alergiky tento problém minimalizují, ale nespoléhejte jen na to, že "to časem povolí".
Zajímavý fakt: průměrný člověk si dokáže základní tejpování osvojit za pár hodin. YouTube je dnes doslova přeplněné návody, ale vždy dávejte pozor na kvalitu zdroje – špatná technika může stav zhoršit nebo dokonce způsobit další komplikace. Pokud si s aplikací nejste jistí nebo máte vážnější zdravotní problémy, poraďte se s fyzioterapeutem. Hodně fyzioterapeutů dnes nabízí rychlokurzy tejpování přímo pro laickou veřejnost, což může být skvělá investice.
Není na škodu si zapamatovat několik jednoduchých pravidel:
Spousta lidí myslí, že tejpování je jen pro vrcholové sportovce. Není to pravda. Zkuste ho při bolestech zad ze sezení, tenisovém lokti, chronických bolestech kolene, po úrazech nebo při otocích kotníků. Tejpování pomáhá i lidem s plochými chodidly, těhotným ženám se zády a dokonce i starším lidem jako prevence pádů díky lepšímu vnímání těla v prostoru.
Profesionální atleti používají tejp hlavně k prevenci zranění nebo ve fázi “návratu na hřiště”. Podle českého fyzioterapeuta Pavla Koláře je tejpování dnes u sportovců běžné nejen před zápasem, ale i během regenerace. Pomáhá rychleji rozhýbat ztuhlé svaly, snižuje otok po namáhavém výkonu a dává sportovcům pocit jistoty. V jedné studii z Masarykovy univerzity v Brně byla u běžců s kolenními potížemi díky tejpování zaznamenána až 30 % menší bolest během závodu.
Další užitečné rady? Pokud jste po úrazu nebo operaci, tejpování urychlí návrat pohyblivosti. Třeba po výronu kotníku je možné tejpovat už několik dní po úrazu a postupně odbourávat fixaci, jak se stav zlepšuje. Tejpy jsou vhodné i pro děti – při správné aplikaci nevadí ani batolatům, typicky je využívají ergoterapeuti při nácviku správné chůze či držení těla.
A když trávíte hodiny u počítače? Tejpování může pomoct ke správnému sedu, uvolnění krčních svalů nebo odstranit napětí v ramenou. Některé kanceláře už dnes mají tejpy běžně k dispozici – zvlášť když ergonomické židle nestačí. Využití je zkrátka neomezené, hlavní je nepouštět se do divokých improvizací na vlastní pěst při závažných potížích.
Malá statistika na závěr? Podle průzkumu z roku 2024 využilo tejpování v ČR už více než 40 % aktivně sportujících lidí a více než 25 % fyzioterapeutů ho doporučuje i nesportovcům při běžných bolestech zad či kloubů. Tejpování je tedy součástí běžné první pomoci nejen „tam venku“ na sportovištích, ale i v domácí lékárničce.
Napsal Ondřej Prokeš
Vše od autora: Ondřej Prokeš