Vakuoterapie, někdy nazývaná i léčba podtlakem, láká hlavně ty, kteří hledají úlevu od bolestí nebo trápí špatně se hojící rány. U nás už není jen záležitostí sportovců nebo luxusních wellness center – dnes ji najdete i v menších klinikách.

Jak vlastně vakuoterapie funguje? Jde o to, že speciální přístroj střídavě vytváří podtlak a normální tlak v místě, kde potřebujete zlepšit krevní oběh. Tím se do tkání dostane víc kyslíku a tělo má šanci rychleji regenerovat. Nejčastěji se tahle metoda používá na nohy – třeba když někoho trápí křečové žíly nebo otoky.

Možná vás napadá, jestli to není nějaký trik nebo módní výstřelek. Fyzikální principy, na kterých vakuoterapie stojí, jsou ale úplně jednoduché. První podobné pokusy se dělaly už za první republiky v lázních a dneska jsou technologie mnohem bezpečnější i účinnější.

• Jak vakuoterapie funguje
• Zdravotní přínosy vakuoterapie
• Rizika a kdy si dát pozor
• Tipy, jak vytěžit z vakuoterapie co nejvíc
• Časté otázky a zkušenosti lidí

Jak vakuoterapie funguje

Celý princip vakuoterapie je založený na střídání podtlaku a normálního tlaku v uzavřené komoře nebo speciální manžetě. Pacient si většinou lehne, zasune nohy (nebo jinou část těla) do přístroje a pak už řídí proces školený personál. Hlavní cíl je jediné: výrazně zlepšit průtok krve, a tím i přísun živin a kyslíku do tkání.

Typické sezení trvá kolem 30 minut. Po dobu procedury zařízení opakovaně snižuje tlak, čímž dochází k mechanickému rozšiřování cév. Když se tlak vrátí do normálu, cévy se zase smršťují. To posiluje žilní návrat a aktivuje lymfatický systém.

Podle MUDr. Jany Krutilové, která vede centrum fyzioterapie, „pacienti pozorují hlavně ústup otoků, lepší kondici pokožky a snížení pocitu těžkých nohou už po několika prvních procedurách.”

„Efekt vakuoterapie stojí na zlepšení mikrocirkulace a podpory žilního návratu. Když krev lépe proudí, tkáně se hojí rychleji a mizí otoky.“ – Česká angiologická společnost

Vakuoterapie dnes běžně doplňuje léčbu žilních onemocnění nebo slouží jako regenerační kúra po úrazech a operacích. Najdete ji nejen ve specializovaných klinikách, ale i v řadě rehabilitačních center.

• Podtlakové cykly musí nastavovat vždy odborník.
• Některé přístroje automaticky přizpůsobují tlak podle typu problému.
• Během procedury necítíte bolest, většinou jen příjemné „tahání”.
• První zlepšení můžete pocítit už po 3–4 návštěvách.

Zdravotní přínosy vakuoterapie

Vakuoterapie dokáže překvapit, protože nejde jen o "něco na lepší nohy". Podtlakové procedury mají vliv hlavně na cévní a lymfatický systém, což je v těle docela zásadní věc.

Co tedy můžete čekat za přínosy?

• Zlepšení prokrvení končetin – když vás trápí studené nohy, otoky nebo pocit těžkosti, podtlak pomáhá roztáhnout cévy a rozproudit krev tam, kde ji tělo potřebuje.
• Rychlejší hojení ran, třeba po operacích nebo úrazech. Lékaři podtlak doporučují i u pacientů s cukrovkou, kde se rány hojí mnohem pomaleji.
• Zmírnění bolesti u lidí s chronickými potížemi, jako jsou křečové žíly, bércové vředy nebo artróza.
• Lepší odvádění škodlivin z těla přes lymfu, což ocení i ti, kdo bojují s otoky nebo mají sedavé zaměstnání.
• Rychlejší regenerace po sportu – vakuoterapii používají často cyklisté, běžci nebo fotbalisté, když potřebují být zpět na nohách co nejdřív.

Pro řadu lidí je největší výhodou to, že vakuoterapie je neinvazivní. Nepotřebujete žádné injekce, léky nebo složité zákroky. Po krátké sérii procedur bývá úleva hodně znatelná – což potvrzuje i mnoho lidí v Česku, co ji vyzkoušeli hlavně na křečové žíly nebo nateklé nohy.

Některé kliniky doporučují vakuoterapii i jako podpůrnou léčbu při redukci celulitidy. I když zázraky nečekejte, pravidelná aplikace umí pokožku opravdu viditelně vypnout a zpevnit.

Rizika a kdy si dát pozor

Než do vakuoterapie skočíte, mrkněte, v jakých případech se může obrátit proti vám. Většina lidí s ní nemá problém, ale určitá rizika se tu najdou. Některá jsou banální, jiná stojí za zvážení.

• Vakuoterapie není doporučená těhotným ženám. Může zvyšovat tlak v břiše a to je v těhotenství zbytečné riziko.
• Lidé s čerstvými krevními sraženinami by měli zapomenout na vakuum i vtipy o něm. Podtlak pohyb krevní sraženiny urychlí a může dojít ke komplikacím, třeba až k plicní embolii.
• Pozor si dejte při křečových žilách, pokud jsou zanícené nebo popraskané. V takovém stavu potřebují klid, ne střídání tlaku.
• U lidí s neléčeným vysokým tlakem nebo vážným srdečním onemocněním není vakuoterapie ideální volba. Při pochybnostech se raději poraďte s doktorem.
• Chronické kožní infekce v místě aplikace jsou důvodem, proč proceduru odložit. Podtlak by mohl roznést infekci rychleji do okolí.

Tady máte srovnání nejčastějších rizik:

Pokud si nejste jistí, jestli je tahle metoda pro vás vhodná, poraďte se s lékařem. Zdravotní stav je vždy základ a nikdo jiný ho místo vás neuhlídá.

Tipy, jak vytěžit z vakuoterapie co nejvíc

Aby vakuoterapie opravdu pomohla a vaše peníze nevyletěly komínem, není špatné držet se pár jednoduchých pravidel. V první řadě – chodit pravidelně. Jednorázová návštěva je spíš relax na jeden večer, než řešení problémů. Kliničtí fyzioterapeuti doporučují absolvovat 10 až 15 sezení v sérii (obvykle 2–3x týdně).

• Před první návštěvou si nechte udělat odbornou konzultaci – zkušený odborník pozná, jestli je tahle metoda pro vás vhodná.
• Během kúry dost pijte. Podtlak roztáhne cévy, takže bez vody můžete zažít únavu nebo bolesti hlavy.
• Nepodceňujte doporučený odpočinek po sezení. Tělo jede na plné obrátky – regenerace potřebuje klid, aspoň 30 minut žádné sprinty ani těžká práce.
• Pokud vás trápí varixy, otoky nebo chcete podpořit hojení ran, zkuste propojit vakuoterapii s lehkou pohybovou aktivitou, třeba svižnější chůzí.

Hodně lidí se ptá, jak moc je to bezpečné. Podle údajů České společnosti pro léčbu podtlakem se vážné komplikace vyskytnou jen přibližně u 1 % klientů, hlavně když přehlédnou kontraindikace jako neléčená trombóza nebo akutní infekce.

Nenechávejte rozhodnutí jen na reklamě a nebojte se ptát, jaký přesně přístroj klinika používá. Modernější technologie bývají přesnější a šetrnější. Pokud berete léky na srážlivost krve, dejte o tom vždy vědět lékaři před začátkem kúry.

Časté otázky a zkušenosti lidí

Okolo vakuoterapie koluje spousta zvídavých otázek, hlavně od těch, kdo s ní teprve začínají. Nejčastěji lidi řeší, jestli to bolí a jestli je to bezpečné. Podtlak může někdy působit na kůži trošku zvláštně, ale většina pacientů popisuje spíš pocit tahu nebo brnění než skutečnou bolest. Pokud by vás cokoli bolelo nebo jste se necítili dobře, proceduru radši hned nahlaste personálu. Bezpečnost je tu základ.

Další častý dotaz: Kolik procedur je potřeba? Těžko říct univerzálně, záleží, co vás trápí. Lidé s lehčími otoky často zmiňují zlepšení už po 4 až 6 návštěvách. Kdo chce řešit dlouhodobý problém, může počítat spíš s deseti až patnácti sezeními. Pozitivní účinky vakuoterapie se ale u většiny nevyskytují hned po první návštěvě, chce to trochu trpělivosti.

Dost často se ptáte, jestli to můžete vyzkoušet i s rozšířenými žílami nebo při křečových žilách. V těchto případech může vakuoterapie opravdu pomoct, někdy ale lékař doporučí jinou péči nebo zkombinovat více postupů.

Lidé, kteří si procedury pochvalují, nejvíc oceňují úlevu od těžkých nohou, menší otoky a někdy dokonce lepší kvalitu spánku. Někteří necítili skoro žádnou změnu, zvlášť pokud čekali zázraky po dvou návštěvách. U chronických potíží je důležitá pravidelnost a taky zdravý pohyb nebo kompresní punčochy na doporučení lékaře.

• Nezapomínejte na konzultaci s odborníkem, obzvlášť pokud máte vážnější cévní nebo srdeční onemocnění.
• Nepouštějte se do vakuoterapie sami doma bez zkušeností a vyškoleného personálu.
• Pozor na nerealistická očekávání – nefunguje to jako kouzelná hůlka.

Pokud vás trápí konkrétní zdravotní problém, vždycky nejdřív proberte možnosti s lékařem nebo fyzioterapeutem. Každé tělo reaguje trošku jinak a co pomohlo sousedce, nemusí sednout vám.