Lymfom je zhoubné onemocnění lymfatického systému, kdy se bílé krvinky (lymfocyty) nekontrolovaně množí v uzlinách nebo jiných orgánech a způsobují zvětšené uzliny, celkové příznaky a potíže podle místa postižení. Ne každá nateklá uzlina je chřipka. Když uzlina nerohodne, nebolí a drží se týdny, je fér myslet i na lymfom. Tohle je srozumitelný přehled toho, jak se lymfom projevuje, co už je varovné a co čekat u vyšetření.

Stručně

• Typický je nebolestivý, tvrdší „gumový“ otok uzliny (krk, nadklíček, podpaží), přetrvávající > 3-4 týdny.
• „B‑symptomy“: teploty > 38 °C bez zjevné příčiny, profuzní noční pocení, nechtěný úbytek hmotnosti > 10 % za 6 měsíců.
• Další projevy podle místa: kašel a tlak na hrudi (mediastinum), plnost břicha (slezina), svědění kůže, únava, časté infekce.
• Diagnózu potvrdí pouze biopsie uzliny; krev ani zobrazování to samy nerozhodnou.
• Při rychlém růstu uzliny, dušnosti, nočním pocení nebo hubnutí nečekejte a jděte k lékaři.

Co přesně je lymfom a proč dělá tyto potíže

Lymfatický systém je síť uzlin, cév a orgánů (např. slezina), která vrací tekutiny do krve a pomáhá imunitě. Když se v něm lymfocyty zvrhnou, vzniká lymfom. Buňky se hromadí v uzlinách, zvětšují je a mění jejich strukturu. Přitom vyplavují látky (cytokiny), které zvedají teplotu, rozhazují metabolismus a berou energii - proto ta únava, pocení a hubnutí.

Lymfatické uzliny jsou filtrační „stanice“ imunity, velké obvykle 5-10 mm, na krku, v podpaží, tříslech, břiše a hrudníku. U námahy s infekcí mívají měkké, citlivé zvětšení a pak splasknou. U lymfomu bývají tužší, gumovité, často nebolestivé a přetrvávající. Zvětšení může být na jednom místě, nebo roztroušené v těle.

Jak se lymfom projevuje: místní a celkové příznaky

Realita? Víc než polovina pacientů přichází kvůli uzlině, která se „prostě nechce zmenšit“. Další mají hlavně celkové obtíže. Často se kombinuje obojí.

• Neobvyklé zvětšení uzlin: krk (zadní trojúhelník), nadklíček, podpaží. Supraklavikulární (nadklíček) uzlina je vždy důvod k vyšetření.
• Než zabolí, spíš tlačí: pocit cizího tělesa v krku, obtížné polykání, „chrapot“ při velkém uzlu.
• Kašel, dušnost, tlak na hrudi: když nádor roste v mezihrudí (mediastinu).
• Plnost břicha, brzké nasycení: zvětšená slezina nebo uzliny v dutině břišní.
• Svědění kůže, kopřivka bez vyrážky, někdy bolest uzlin po alkoholu (klasika u Hodgkinova lymfomu, ale není častá).
• Únava, pokles výkonnosti, občas závratě - když je anémie nebo celkové zánětlivé zatížení.
• Častější infekce, teploty - při oslabené imunitě nebo postižení kostní dřeně.

Hledejte kombinace. Samotná jedna malá uzlina po nachlazení je běžná a neškodná. Uzlina + noční pocení + úbytek váhy? To už je jiné kafe.

Mimochodem, pokud jste hledali lymfom příznaky, myslete i na to, že projevy jsou „chytře“ maskované - připomínají běžné věci jako stres, kilčo dole „protože méně jím“, nebo „podzimní nachlazení“.

Co jsou B‑symptomy a proč na nich záleží

B‑symptomy jsou tři jasně definované ukazatele aktivity onemocnění. Lékaři je používají při stagingu a plánování léčby (Ann Arbor klasifikace).

• Teploty > 38 °C bez známé infekce, opakovaně nebo přetrvávající.
• Profuzní noční pocení - mokré pyžamo i prostěradlo, ne jen „teplo v ložnici“.
• Nechtěný úbytek hmotnosti > 10 % za 6 měsíců.

Pokud některý z nich splňujete, mluví se o „B“ (např. stadium IIB). V praxi to často znamená intenzivnější vyšetření a někdy i odlišnou léčbu.

Projevy podle místa v těle

• Krk a nadklíček: nebolestivé uzliny, někdy chrapot či pocit knedlíku v krku.
• Mediastinum (hrudník): kašel, tlak, dušnost, u mladých s Hodgkinem časté.
• Břicho a slezina: plnost, tlak pod levým podžebřím, brzké nasycení, bolesti břicha při postižení střev (např. MALT lymfom žaludku).
• Kůže: červenohnědé pupeny či plaky, svědění (kožní T‑lymfomy).
• Kostní dřeň: únava, bledost (anémie), krvácivé projevy (nízké destičky), časté infekce (nízké neutrofily).
• CNS: bolesti hlavy, změny chování, neurologický deficit - urgentně k lékaři.

Trik: lymfom se může „tvářit“ jako zápal plic (stín v mediastinu), žlučník (bolest pod pravým žebrem), nebo dermatitida (svědění bez vyrážky). Proto je důležitá kombinace příznaků a čas.

Jak odlišit reaktivní uzlinu od rizikové

• Po infekci: měkká, bolestivá na dotek, do 2-4 týdnů se zmenšuje.
• Riziková: tvrdší, gumová, nebolestivá, roste, drží se > 3-4 týdny, zejména nadklíček, uzliny srostlé do „balíku“.
• Věk a kontext: lymfom bývá častější po 50. roce (non‑Hodgkin), Hodgkin mívá vrchol 20-35 let a pak po 55.
• „Zlá“ uzlina v třísle je méně typická než na krku/nadklíčku, ale výjimky existují.

Pravidlo palce: když si nejste jistí, sledujte 2-3 týdny. Pokud se nezmenšuje, nebo přibyly další potíže (pocení, horečky, hubnutí, kašel/dušnost), domluvte si vyšetření.

Kdy jít k lékaři a co čekat při vyšetření

Podezření není diagnóza. Ale zdržování nepomáhá. Lékaři v ČR se opírají o doporučení České onkologické společnosti, ESMO a NCCN, postup je proto docela standardní.

1. Klinika a krev: prohlídka uzlin, játra/slezina, krevní obraz (anémie, trombocytopenie), LDH (často zvýšená), CRP, jaterní testy, někdy beta‑2‑mikroglobulin.
2. Ultrazvuk uzliny/břicha: tvar, velikost, průtoky. Pomůže vybrat uzlinu k biopsii.
3. CT nebo PET/CT ke stagingu.
4. Exstirpační biopsie - zlatý standard. Jehla nestačí, pokud to jen trochu jde.

Biopsie je odebrání části (ideálně celé) uzliny k mikroskopickému a imunohistochemickému vyšetření; jediné vyšetření, které diagnózu lymfomu potvrzuje. Patolog hledá typické znaky (např. Reed‑Sternbergovy buňky u Hodgkinova lymfomu) a stanoví podtyp. Bez toho se léčba neplánuje.

PET/CT je zobrazovací metoda kombinující metabolickou aktivitu a anatomii, která ukáže aktivní ložiska lymfomu a pomáhá se stagingem a hodnocením odpovědi. U agresivních lymfomů je klíčová, u indolentních se někdy volí spíš CT dle situace.

Typy lymfomu a jejich odlišné projevy

Hodgkinův lymfom je typ lymfomu s charakteristickými Reed‑Sternbergovými buňkami, často s postižením mezihrudí u mladých a s častými B‑symptomy. Mívá uzliny v mediastinu, někdy bolest uzlin po alkoholu, a dobře reaguje na kombinovanou léčbu (např. ABVD).

Nehodgkinský lymfom je skupina desítek podtypů B‑ a T‑buněčných nádorů, od pomalu rostoucích (indolentních) po vysoce agresivní, s různými projevy v uzlinách i mimo ně. „Indolentní“ formy (např. folikulární) se někdy dlouho projeví jen únavou a zvětšenou uzlinou; agresivní (např. difuzní velkobuněčný B‑lymfom) přichází rychle a „nahlas“ - velká uzlina během týdnů, horečky, váhový úbytek.

Staging a co znamenají „písmenka“

Staging podle Ann Arbor: I (jedna oblast uzlin), II (více oblastí na jedné straně bránice), III (obě strany bránice), IV (postižení orgánů mimo uzliny, např. játra, kostní dřeň). Písmena přidávají detail: A/B (bez/s B‑symptomy), E (extranodální přestup), S (slezina). Tohle není jen teorie - ovlivňuje léčbu i odhad prognózy.

Jak se léčí a proč to ovlivňuje i příznaky

Chemoterapie je léčba cytostatiky, která ničí rychle se dělící nádorové buňky; u lymfomů často kombinovaná s protilátkami a radioterapií. U B‑buněčných lymfomů se standardně přidává rituximab (anti‑CD20). U Hodgkina dominuje ABVD, u agresivních non‑Hodgkinů R‑CHOP. Indolentní formy se někdy jen sledují (watch‑and‑wait), pokud příznaky chybí.

• Krátkodobě se po startu léčby často uleví: uzliny měknou a zmenšují se, mizí tlak a kašel, B‑symptomy polevují.
• Nežádoucí účinky (únava, nevolnost, dočasné padání vlasů, pokles bílých krvinek) se řeší podpůrně - růstové faktory, antiemetika, prevence infekcí.
• Radioterapie cílí na zbytková ložiska, nejčastěji u Hodgkina v časných stádiích.

K léčbě a datům: v ČR se ročně nově diagnostikuje zhruba 2 500-3 000 lymfomů (zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS). Moderní kombinace léčby zvýšily přežití - třeba Hodgkinův lymfom má v časných stadiích víc než 80-90% šanci na dlouhodobou remisi. Detaily závisí na podtypu a věku; přesná čísla najdete v doporučeních České onkologické společnosti nebo ESMO.

Na co si dát pozor: časté omyly

• „Když to nebolí, je to v pohodě.“ - Lymfom často nebolí. Nečekejte na bolest.
• „Mám CRP v normě, tak to nemůže být rakovina.“ - Lymfom může mít normální CRP i krevní obraz, hlavně u indolentních forem.
• „Po očkování se mi zvětšila uzlina, to bude lymfom.“ - Reaktivní uzliny po očkování (hlavně v podpaží na straně vpichu) jsou běžné a do pár týdnů splasknou.
• „Zmenšila se po antibiotikách, hotovo.“ - Dočasné zmenšení nevylučuje lymfom, pokud se uzlina vrátí nebo přibývají jiné příznaky, řešte to dál.

Co si připravit k lékaři (rychlý checklist)

• Kdy jste si uzliny všimli, jak rychle rostou, jestli bolí.
• Horečky, noční pocení, váha (kolik kg a za jak dlouho).
• Další potíže: kašel, dušnost, svědění, únava, časté infekce.
• Prodělané infekce, očkování poslední měsíc, cesty, zvířata doma.
• Léky a doplňky, rodinná anamnéza (lymfom, leukémie, myelom).

Související a zaměnitelné stavy

Lymfom se diagnosticky točí kolem uzlin a celkových příznaků - a v tom je dost „konkurence“.

• Infekce: infekční mononukleóza (EBV), toxoplazmóza, TBC - uzliny bývají citlivé, v krvi bývá typická lymfocytóza.
• Autoimunity a záněty: sarkoidóza, systémové choroby pojiva.
• Jiné hematoonkologické diagnózy: chronická lymfocytární leukémie, mnohočetný myelom.
• Reaktivní uzliny po očkování nebo po kožní infekci (např. v podpaží po zánětu v podkoží).

Pojítko je čas a vzorec: když uzlina nereaguje, roste, přidávají se B‑symptomy nebo postižení mimo uzliny, je správná chvíle to rozseknout biopsií.

Co dál: kroky, když máte podezření

1. Domluvte si prohlídku u praktika. Řekněte, co přesně se děje (včetně B‑symptomů) a jak dlouho.
2. Nechte si udělat základní krev, ultrazvuk uzliny. Při přetrvávání směřujte k hematologovi.
3. Nespoléhejte na „půlroční kontrolu“, když se obraz horší - zkraťte interval.
4. Biopsie je klíč. Pokud je navržena jehlou a nález je nejasný, ptejte se na možnost exstirpace celé uzliny.
5. Po potvrzení diagnózy se ptejte na podtyp, stadium, plán léčby a cíle (kurativní vs. kontrola nemoci).

Krátké definice pro rychlé pochopení (primární entity)

Lymfom zhoubný nádor lymfocytů v uzlinách i mimo ně, projevuje se zvětšenými uzlinami a celkovými příznaky.

Lymfatický systém síť cév, uzlin a orgánů imunity (slezina, brzlík), která filtruje tekutiny a brání infekcím.

Lymfatické uzliny imunitní uzly velikosti fazole, které se zvětšují při zánětu i při lymfomu.

Hodgkinův lymfom typ lymfomu s Reed‑Sternbergovými buňkami, často s mediastinálním postižením a B‑symptomy.

Nehodgkinský lymfom široká skupina B‑ a T‑buněčných nádorů s různým tempem a projevy.

Biopsie odebrání uzliny nebo její části k definitivnímu potvrzení diagnózy.

PET/CT metoda pro zjištění rozsahu a aktivity lymfomu v těle.

Chemoterapie kombinace léků proti nádorovým buňkám, často s imunoterapií (např. rituximab).

Pokud něco z výše uvedeného sedí na vaše potíže, udělejte si poznámky a domluvte vyšetření. Lymfom je zvládnutelný tím líp, čím dřív ho chytíme za pačesy.